O KOLEKCI ARCHITEKTURA DÁVNÉHO JAPONSKA

Japonská architektura je jedinečná svou estetikou, harmonií s přírodou a důrazem na jednoduchost a funkčnost. Historické stavby odrážejí nejen technické dovednosti, ale i filozofii života spojenou se šintoismem a buddhismem.

Filozofie a estetika

Wabi-sabi – krása nedokonalosti a pomíjivosti. Koncept, který se odráží v přírodních materiálech a ruční výrobě

Ma – koncept, který klade důraz na prázdný prostor a jeho význam v harmonii celku

Shakkei – urbanistické řešení, kdy se budova a zahrada propojují s okolní krajinou

Zahrady Adachi – Kde končí zahrada a kde začíná volná krajina?

Foto: 663highland via Creative Commons Legal Code

Tradiční materiály

Dřevo – nejběžnější stavební materiál v Japonsku používaný pro všechny druhy staveb. Používaly se hlavně cedr, cypřiš, borovice a bambus. A proč zrovna dřevo? Protože díky své pružnosti odolává otřesům během zemětřesení.

Kámen – dřevěné stavby byly pevně ukotveny kamennými základy, které byly důležité pro stabilitu stavby. Kámen se používal hlavně u hradů a jejich opevnění. 

Střešní tašky (kawara) – hliněné nebo keramické tašky, které zdobily střechy paláců, chrámů i hradů. Jejich vzhled je pro Japonsko signifikantní.

Detail střešních tašek kawara na Císařském paláci v Tokyu 

Photo by Kiya Golara on Unsplash

Pagoda

Japonské pagody (塔, tō) jsou vícepatrové věže, které mají své kořeny v indických stúpách. Do Japonska se dostaly z pevninské Číny a Koreje spolu s buddhismem v 6. století. Nejstarší dochované pagody v Japonsku pocházejí z období Asuka (6.–8. století) a byly součástí chrámových komplexů.

Nejstarší dochovaná pagoda je pagoda v chrámu Hōryū-ji (postavená kolem roku 607), která je zároveň jednou z nejstarších dřevěných staveb na světě. Pagoda v To-ji v Kjótu je pak nejvyšší dřevěná pagoda v Japonsku (55 m).

Nejčastější jsou třípatrové a pětipatrové pagody, kdy každé patro symbolizuje jeden z pěti buddhistických prvků (země, voda, oheň, vítr a nebe). Tradičně se stavěly ze dřeva, někdy měly kamennou podstavu. Účelem stavby pagod bylo uchovávání relikvií Buddhy. Pagody chrání své okolí a jsou symbolem osvícení. Zajímavostí je, že lidí dovnitř pagody nevstupují, ale kolem nich jsou umístěna modlitební místa nebo stezky pro provádění obřadů.

Dodnes jsou pagody významnou součástí japonských chrámových komplexů a ikonickým prvkem japonské krajiny.

 Photo by Montse Monmo on Unsplash

Brána torii

Brána torii (鳥居) je ikonickým prvkem japonské architektury a neodmyslitelně patří k šintoistickým svatyním (jinja). Přesný původ torii není zcela jasný, ale existuje několik teorií. Mohla být inspirována podobnými branami v Indii nebo Číně. Možná ale také pochází z domorodých japonských tradic a měla symbolizovat přechod mezi světským a posvátným prostorem. Nejstarší dochovaný písemný záznam o torii pak pochází z období Heian (8.–12. století).

Torii označuje vstup do posvátné oblasti šintoistické svatyně. Při průchodu pod ní návštěvník symbolicky opouští světský svět a vstupuje do duchovní sféry. Brána také představuje hranici mezi lidmi a božstvy (kami). Některé torii mají nápisy nebo dřevěné desky s názvem svatyně či jménem dárce, který bránu financoval.

Často stojí na cestě k hlavní svatyni, někdy i ve více řadách. Nejznámější torii je plovoucí brána u svatyně Itsukushima na ostrově Mijadžima. Dokonce i některé podniky nebo domy mají svou vlastní malou torii jako ochranu před neštěstím. Torii se staví též jako poděkování božstvům (např. tisíce červených torii v Fushimi Inari Taisha v Kjótu, které darovali věřící).

Fushimi Inari Taisha, Kyōto-shi 

Photo by Jezael Melgoza on Unsplash

Hrad

Japonské hrady (shiro, 城) jsou stavby, které sloužily nejen jako vojenské pevnosti, ale také jako sídla mocných samurajů a symboly jejich autority. Většina dochovaných hradů pochází z období Sengoku (15.–17. století) a období Edo (17.–19. století). Hrady byly klíčová vojenská centra během konfliktů mezi klany a po sjednocení Japonska se přeměnily na sídla šlechticů.

Mnoho hradů ale bylo zničeno během reforem Meidži (1868–1912), protože byly považovány za symboly feudální minulosti. Během 2. světové války byla také řada hradů vybombardována. Po válce pak začaly rekonstrukce a některé hrady byly obnoveny jako muzea.

Himeji-jō – “Hrad bílé volavky”, Hyogo 

Photo by Dino Johannes on Unsplash

HA-NA-MI a architektura?

Jak možná někteří z vás ví, jsem vystudovaná architektka. A projektováním jsem se více než 10 let živila. No ale člověk míní a život mění… Architekturu si pro teď ponechávám jako koníček. A protože mě vždy zajímala i historie, tak byla jen otázka času, kdy se pustím i do japonské historické architektury.

Pagodu a bránu torii jsem ale malovala ručně na hrnečky, sklenice nebo polštáře hned ze začátku své tvorby před 10 lety.

Kolekce Architektura dávného Japonska

První kolekce roku 2025

Návrat ke kořenům

Závan historického Japonska

Pro svou kolekci japonské historické architektury jsem vybrala 3 ikonické stavby, které jsem vám představila na začátku článku.

Stupňovitou pagodu spojenou s buddhismem

Bránu Torii vedoucí do lesní šintoistické svatyně

Hrad obklopený hlubokými lesy

A doplnila jsem je zlatým a červeným sluncem, jako symbolem Japonska. Kolekci plnou historie najdete na porcelánu, textilních výrobcích a papírových drobnostech.

Zaujala vás japonská architektura, ale nenašli jste výrobek, který by byl pro vás ten pravý? Napište mi tady a ráda vám s tímto motivem připravím výrobek přímo vám na míru.